Když jsem v roce 2008 žil v Brooklynu v New Yorku, jedna věc, která mě zaujala, byla všudypřítomnost hvězd a pruhů, americká vlajka. V Nizozemsku vyvěšujeme vlajku pouze na zvláštní svátky nebo na oslavu narozenin krále. V USA je vlajka vyvěšena všude, na každém rohu je viditelná a také se často používá na tričkách atd.. Toto opakování způsobilo, že se vlajka zdá být bezvýznamná, začal jsem cítit, že už to není tak zvláštní věc. Vidíte-li věci často, dopad je velmi odlišný, než když uvidíte něco jen jednou nebo jen v nějakém zvláštním okamžiku.

Ve svém atelieru v Red Hooku jsem maloval americké vlajky, protože jsem pochopil, proč Jasper Johns vytvořil své slavné dílo “Flag” (“Vlajka"). Je to opravdu obraz amerického života. Když mě v tom roce navštívil bratr, navrhl, abych vyšel ze svého atelieru a maloval na ulici. Byl jsem v tak velkém městě s tolika lidmi, ale pracoval jsem sám v krabici. Následující den jsme šli společně na Union Square na Manhattanu. Celý den jsem maloval americké vlajky na nalezených lepenkách. Na zemi jsme vytvořili pole vlajek. Kolemjdoucí byli velmi nadšeni a energie kterou jsem cítil byla inspirativní. Bylo to velmi odlišné od práce ve atelieru, na ulici jsem se stal performerem.

Po shlédnutí fotografií této první akce na Union Square jsme si uvědomili vizuální potenciál tohoto druhu díla, vlajky se staly abstraktními, zmizely kvůli opakování. Bylo to barevné pole spíše než vlajkové pole, nebo ne? Je to vlajka nebo jen barvy připomínající vlajku? Toto je také hlavní otázkou Johnsovy malby 'Flag'. Teď se jí dostalo jiného významu. Obraz samostatné vlajky je doslovný malířský počin, se stal součástí díla.

Nyní jsme práci posunuli ještě dál - mohli bychom to udělat i s jinými vlajkami? A mohli bychom nechat kolemjdoucí stát se také malíři? Začali jsme to zkoušet a dnes se vlajkové pole provedlo již 21krát v 16 zemích. Mnoho lidí pomáhalo s malováním a zažili jsme spoustu zajímavých setkání. Akce se stala také platformou pro diskusi o hranicích, o identitě. Nazvali jsme práci “Jednota prostřednictvím identity”. Chceme poukázat na to, že totožnost je krásná a potřebná, ale nikdy by nás neměla vést k negativním situacím, kdy jedna identita je proti druhé. Jsme jeden svět, jedno lidstvo. Země a hranice jsou naše lidské koncepty.

Pro mě je vždy důležité vytvářet umění, které se může vyvíjet v čase, získávat různé interpretace. 

Tato práce se stále rozvíjí, nikdy nebudeme u konce, ani co se týká úsilí o dosažení světového míru.

FOTOGALERIE