S kapkami a skvrnami Jiřímu Frantovi pomohl i moped
Česká Skalice - Před více než měsícem
se společně s dalšími umělci zúčastnil originálního plenéru Tužka ve veřejném
prostoru v České Skalici. Na Husově náměstí upevnil na podložku větší papír, k
zadní části auta tužku a řidič, který z kabiny nemohl věc sledovat, couval a
tužka zatím ytvářela na papíru obrazce. Nyní se
Jiří Franta (1978), malíř, pedagog, několikanásobný finalista prestižní ceny
Jindřicha Chalupeckého a člen společensky razantní skupiny Rafani, do města
vrátil. Do 30. září má samostatnou výstavu v Galerii Luxfer, kterou nazval
Inkoustové zrcadlo.
Kresba změť Jiří Franta, který se už od studia na Akademii výtvarných
umění lišil od svých vrstevníků nutkavou potřebou kreslit, v galerii vystavil
kresbu změť rozmanitých stolů, židlí, prken a dalších předmětů, která připomíná
Babylonskou věž. Od ní se odvíjely další artefakty. Důležitá a ústřední je za
oponou skrytá a decentně modrým světlem nasvícená inkoustová kresba. Tu autor
zarámoval a nechal ji při vernisáži schnout. „Je to iniciační kresba celé
výstavy,“ řekl umělec s tím, že opona má zdůrazňovat intimní část
prostoru. Náhoda a chyba Prvek náhody je na této výstavě
všudypřítomný. „Kapka, skvrna, náhoda a chyba pro mě hrají podstatnou roli.
Tím, že mám nad něčím kontrolu a najednou se ztratí, mě vzrušuje v tom, že mám
naučené stereotypy v kresbě. Když je přes nějakou performanci nabourám, tak
docílím něčeho jiného, nečekaného,“ uvedl v této souvislosti Jiří Franta. Jeho
slova potvrzuje artefakt, který by za normálních okolností měl být instalován
klasicky bez „nehody“. „Jde o sokl s objektem a talířem naplněným barvou. Tím,
že jsem sokl s talířem převrátil, barva vytvořila na zdi něco, co jsem nemohl
ovlivnit,“ vysvětluje malíř svůj záměr. Pozornost diváků vzbuzuje moped v
rohu galerie. Ten stojí zadním kolem na kovové podložce v kaluži modré barvy. V
okamžiku, kdy ho Jiří Franta nastartoval, prudce se otáčející zadní kolo
naneslo na zeď náhodnou skrumáž kapek. „Je to záznam akce, kdy prostřednictvím
motocyklu vznikne nějaká malba,“ poznamenal tvůrce, který rovněž uprostřed
místnosti zavěsil provázek, z něhož odkapává barva a tvoří na podlaze
kresbu. Na jedné ze stěn zase vertikálně umístil zarámované, středem provrtané
kresby. Na stropě vytvořil barevnou kapku, která otvory skrz všechny kresby
prolétla na podlahu. „Je to na divákovi, zda si toho všimne,“
dodal výtvarník. Náchodské stopy Jiří Franta nepředstavil své umění
v náchodském okrese poprvé: už před lety zde zanechal výraznou stopu. V průběhu
výstavy v Galerii Slávie v Náchodě v souvislosti s kurátorským projektem
zaměřeným na veřejný prostor a nazvaným Ctihodná periferie přes šablony ozdobil
jeden z nových městských podchodů lidovými motivy z původních náchodských
krojů. To mělo za následek rozruch na tamní radnici se soudní dohrou: umělec
musel zaplatit pokutu a kresby byly nakonec odstraněny.
Text: Hynek Šnajdar