Silikon pod sklem Milana Saláka vytváří v Luxferu neobvyklé krajiny
Česká Skalice –
Současné výtvarné umění, a to i to české, nenabízí nutně už jen klasické obrazy
či sochy vytvořené tradičními postupy, ale divák si musí začít zvykat i na
neobvyklé výtvarné metody. Mezi takové umělce, kteří sice vyznávají jako hlavní
prostředek malbu, patří Milan Salák (38). Ten často od plátna utíká ke
konceptuálnímu umění a instalaci, aby se zase rád vrátil k obrazu. Do soboty 5.
listopadu mohli návštěvníci českoskalické Galerie Luxfer zavítat na jeho
výstava nazvanou Silikon pod sklem, která je konceptem částečně a spíše
odkazuje k umělcovým tradičním kořenům.
Na stěnách galerie visela skla, která svírala černou silikonovou hmotu přímo na
zdi galerie. Hmota je vytvarovaná do jakési nepravidelné čáry - úzké imaginární
krajiny, kterou lze vidět v realitě. Salákova metoda je jednoduchá, ale účinná.
O své práci hovoří se zaujetím, a jak říká jeho kolega a kurátor galerie Luděk
Rathouský „je proslulý jako neúnavný diskutér a rétor, který je vždy připraven
komukoli velmi živě přiblížit a nastínit problematiku současného umění.“
Silikonem se Salák nezabývá dlouho a své práce vystavoval asi na pěti
výstavách. „Ta technologie, která je tady obnažená, je vlastně čára udělaná
silikonem na skle a připlácnutá na zeď. Je ale hodně závislá na galerijním
prostoru, protože ne všichni si přejí, abych na zeď galerie nalepil silikon. I
když jde u jednotlivých obrazů o stejné gesto, tak okolnosti, jako třesoucí se
ruka, stav silikonu v tubě nebo povrch zdi vytvoří vždycky unikátní věc,“
vysvětlil Salák.
Tento umělec nechtěl v Luxferu vytvořit nějaký prvoplánový koncept, kterého je
v současné době v jiných galeriích nadbytek. Spíše se snažil, aby úspornými
prostředky vytvořil jednoduchý a srozumitelný obraz, který vzniká dílem
náhodně. „Díky sklu jde o metaforu čistoty, průhlednosti, neskrytí. Chci říct,
že je silikon pod sklem a byl bych rád, kdybyste mi to věřili,“ dodal Salák.
Tento umělec, který žije a pracuje v Praze, studoval Výtvarnou školu Václava
Hollara, Akademii výtvarných umění a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, na níž
od roku 2003 učí. „Salák se výrazně podílel na formování současného uměleckého
jazyka,“ uvedl k jeho osobě kurátor Rathouský.
Text : Hynek Šnajdar